LomniceLomniceŽidovské památky
v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku

Kešet - elektronická databáze českých a moravských židovských hřbitovů - Jaroslav Achab Haidler

Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě
Popis, historie, lokace a fotografie.

server Holocaust.cz


Židovské muzeum Praha

projekt 10 hvězd - obnova židovských památek

Pražské synagogy - fotografie

Synagoga Brandýs nad Labem

Židovské ghetto Kolín

Židovský hřbitov České Budějovice   dějiny židů v ČB

Synagoga Český Krumlov

Historie Židů v Rožmerku nad Vltavou

Synagoga Březnice

Plzeňská velká synagoga
Židovské památky v Plzni

Židovská obec Karlovy Vary

Synagoga Kasejovice u Nepomuku

Unikátní horská synagoga Hartmanice

Společnost pro obnovu synagogy ve Čkyni

Synagoga Děčín

Synagoga Úštěk

Synagoga Golčův Jeníkov

Synagoga Jičín

Synagoga Rychov nad Kněžnou Památník K. Poláčka

Dobruška - žid.hřbitov,   zachovalá mikve v muzeu

Židovské město Heřmanův Městec - historie

Židovské město Dřevíkov na Vysočině

Synagoga Třešť - expozice

Židovské město Třebíč - památka UNESCO
Třebíč, zadní synagoga
Třebíč, přední synagoga 
Třebíč, židovský hřbitov - plán

Jemnice na Třebíčsku - židovský hřbitov

Polná u Jihlavy - synagoga, Region.židovské muzeum

Batelov u Jihlavy - synagoga a žid. hřbitov

Synagoga Nová Cerekev, foto

Stará a Nová synagoga a žid. hřb. Velké Meziříčí

Židovské památky jižní Moravy

Židovský hřbitov Brno-Židenice

Synagoga Brno-Skořepka - židovská obec Brno

Synagoga Dolní Kounice , žid. hřbitov

Židovský hřbitov Ivančice

Lomnice u Tišnova - synagoga, hřbitov

Židovské město Boskovice, expozice v synagoze, žid. hřbitov

Synagoga Břeclav - Muzeum Břeclav, žid. hřbitov - Kupkova ul.

Mikulov - židovské město, synagoga a hřbitov

Synagoga Strážnice

Židovský hřbitov Slavkov u Brna

Židovské památky Rousínov u Brna

Bučovice - Z dějin židů + židovský hřbitov

Šachova synagoga Holešov na Kroměřížsku (Příční ul.)
Židovský hřbitov v Holešově (Hankeho ulice)

Židovské město Loštice

Synagoga v Krnově

Synagoga - výstavní síň Hranice

Další židovské památky v Česku na Kudy z nudy

Fotogalerie židovských památek v Česku/Aptis

Židovský hřbitov Praha

 

Synagoga Uherské Hradiště



Synagoga Český Krumlov



Židovský hřbitov Třebíč

LomniceV třešťské synagoze vznikla expozice historie židovské komunity
  TŘEŠŤ (Jihlavsko) - V židovské synagoze v Třešti na Jihlavsku vznikla stálá expozice o historii tamní židovské komunity. Na chodbě synagogy visí fotografie detailů židovských památek. V přízemí je expozice s názvem Zaváté stopy a Židovská obec Třešť s exponáty, které se ve městě zachovaly po židovské komunitě a byly dříve umístěny v místní pobočce Muzea Vysočiny. V prvním poschodí je sbírka děl spisovatele Franze Kafky a výstava kreseb žáků základní umělecké školy.
  Hlavní loď templu obsahuje pohřební desky a nově vytvořené desky se seznamem všech umučených židovských občanů. Výstavní panely budou sloužit k instalacím pro příležitostné expozice. V objektu je také nutné zázemí včetně šatny pro umělce. Židovská synagoga, která je chráněnou kulturní památkou, stojí v Třešti od roku 1693. V roce 1824 ji těžce poškodil požár, znovu vysvěcena byla o rok později. Židovská obec v Třešti zanikla v roce 1942, kdy byli Židé odvlečeni do koncentračních táborů. Po roce 1947 synagoga sloužila jako skladiště.

V Lomnici u Tišnova vzniklo na hřbitově expozice židovské kulturyLomnice
  LOMNICE (Blanensko) - Na zachovalém židovském hřbitově v Lomnici u Tišnova vznikla expozice židovské kultury. Loni obec opravila židovskou obřadní síň a nechtěli, aby zůstala prázdná. Proto ji využila pro turisty. Expozici připravil místní František Pozděna s brněnským historikem židovské kultury Jaroslavem Klenovským. Židovský hřbitov letos v létě 2003 doprovolníci sdružení INEX.
  Chráněná kulturní památka starý židovský hřbitov v Lomnici má rozlohu 3500 čtverečních metrů, kde se nachází na 1000 kamenných náhrobků. Nejstarší z nich pocházejí z počátku 18. století, poslední pohřbený je z roku 1942. V obci je i cenná pozdně barokní židovská synagoga z let 1780
až 1785, navazující na starší modlitebnu. Po víceleté rekonstrukci byla slavnostně otevřena v červnu 1997, nyní je využívána ke kulturním účelům. Lomnice, která má asi 2000 obyvatel, se snaží turisty přitáhnout i jinak - například naučnou stezkou po stopách recesistické postavy Járy Cimrmana. (gep)


V Hodoníně byl nově obnoven židovský hřbitov
  HODONÍN - Nově byl v Hodoníně na jaře 2003 obnoven židovský hřbitov. Židovská obec je v Hodonine dolozena od pocatku 17. stoleti. Ghetto, ktere lezelo mezi namestim a zamkem, bylo po r. 1945zboreno, vcetne synagogy z roku 1863. Stary zidovsky hrbitov z r.1620 byl v 70. letech zmenen na park, v nemz bylo symbolicky ponechano par nahrobku (dnesni Velkomoravska ulice, smerem na Breclav). Novy hrbitov (Purkynova ulice) byl z prikazu nemeckych okupantu zalozen v r. 1939 na nedustojnem miste. Byla sem prenesena cast nahrobku ze stareho hrbitova. V roce 1960 pak postaven pamatnik obetem nacismu. (gep)


KOŘEN (Tachovsko) - Dobrovolníci z Evropy i USA opravují a zachraňují starý židovský hřbitov v obci Kořen na Tachovsku. Asi 12 dobrovolníků z celého světa i místní lidé z občanského sdružení Pomozme si sami se snaží zachránit malý lesní hřbitov, který desítky let chátral, zarůstal křovím, trním a rozpadal se. Neví se přesně, jak starý ten hřbitov je, mohl by prý být asi z 18. století a používal se do druhé světové války. Loni dobrovolníci z celého světa opravili podobně na Tachovsku i židovský hřbitov v Řebří. Pomoc dobrovolníků vítá i plzeňská židovská obec. Má jen málo opravdu aktivních lidí, kteří nestačí všechny židovské hřbitovy udržovat. Obec měla dříve 75 různě zachovalých židovských hřbitovů. Některé předala obecním úřadům, další Federaci židovských obcí. Zůstalo jí asi 25 hřbitovů.



Vyškov-synagoga Ze zajímavých židovských památek lze zhlédnout například:
Židovský hřbitovBRNO
- synagoga (ul. Skořepka) a židovský hřbitov (ul. Nezamyslova), hřbitov (ul. Hrádek), Kulturní a vzdělávací centrum rabína Federa, tř. kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno
Bučovice
židovský hřbitov (ul. Hájecká)
Rousínov synagoga (ul. V uličkách) a židovský hřbitov (ul. Skálova)

Hustopeče:

Hřbitov – Založený v roce 1886 na ulici Svatopluka Čecha. V 80. letech 20. století zrušen a nahrazen parkem. Na upomínku hřbitova zde nyní stojí jednoduchý památník.

Synagoga - V centru, na Mrštíkové 7 je také budova, která dříve sloužila jako synagoga. V dnešní době je nevyužitá a chátrá.


Zajímavé židovské ghetto (a hřbitov) lze navštívit v Hroznětíně, kde bylo již od roku 1499.

V Českých Budějovicích lze navštívit židovský hřbitov, v síni je malé muzeum židovské hostorie (Klíč lze získat na vrátnici blízké továrny)

V Hluboké nad Vltavou u Mutnického rybníka malebně položený židovský hřbitov. Poblíž, u Židovského rybníka, je synagoga, požívaná dnes Československou církví husitskou. Barokní náhrobky z 1. poloviny 18. století najdeme na židovských hřbitovech v Kolodějích nad Lužnicí a v Neznašově.

Velmi zajímavý lesní židovský hřbitov je v Pavlově u Pelhřimova.


TřebíčŽidovské hřbitovy

Věci spojené se smrtí a pohřbem zajišťuje v judaismu tzv. Svaté bratrstvo - chevra kadiša. Chevra kadiša se těší v židovské obci velké úctě a členství v ní je ve většině komunit vyznamenáním. Její členové se starají nejenom o samotný pohřeb, ale také o duchovní pomoc umírajícím, modlitbám za ně, bdění u mrtvého, atd.

Samotný pohřeb v judaismu je prostý. Nedochází ke kremaci ani balzamování těla, protože je to chápáno jako pohanský zvyk. Mrtvý je oblečen do bílého rubáše, na tělo muže se navíc pokládá jeho talit (modlitební plášť). Podle starověkých zvyků se tělo položilo na máry a takto bylo také pohřbeno. V diaspoře se potom začaly používat dřevěné, neuzavřené rakve. Není zvykem dávat do rakve jakékoliv předměty ani květiny, přítomní do ní pouze hází vždy po třech lopatkách hlíny. Strohý obřad je zakončen modlitbou za zemřelé (kadiš).

Pomník (maceva) na hřbitově se vztyčuje většinou až rok po úmrtí. Při návštěvě hřbitova kladou lidé na náhrobky kamínky - přesný význam a původ tohoto starého zvyku však není známý.

V Čechách, na Moravě i Slezsku se zachovalo velké množství, více či méně zachovalých židovských hřbitovů. Mnohé z nich jsou ztraceny v nové zástavbě nebo v lesích a polích. V roce 1787 bylo zakázáno zakládat hřbitovy uvnitř města a záleželo na vrchnosti, kde Židům vymezila a prodala pozemek na výstavbu hřbitova. Tak se někdy židovské hřbitovy nachází až velmi daleko od obce nebo na neschůdných a těžko přístupných místech. Pro samotné Židy je hřbitov místem, na kterém je potřeba se pohybovat s náležitou úctou. Nesmí se zde jíst a pít nebo sem vodit zvířata. Podle tradice by měla být mrtvým zaručena neporušitelnost jejich hrobů po věčné časy. Tak se někdy stávalo, že s nedostatkem nového místa musely být staré náhrobky zasypány vrstvou hlíny, aby vznikl nový prostor pro pohřbívání (Mikulov, Pacov, starý hřbitov v Praze). Staré náhrobky buď zůstaly pod vrstvou hlíny nebo byly znovu zasazeny do nové vrstvy, položeny po okrajích hřbitovní zdi nebo přímo vsazovány do ní. Některé hřbitovy jsou rozděleny do několika oddělění. Vymezený prostor se většinou týká hrobů rabínů nebo dětí. Převládajícím typem náhrobku (hebr. maceva) je tzv stéla - deskový náhrobní kámen zapuštěný kolmo do země. Výroba náhrobků patřila k jednomu z řemesel a jejich výzdoba podléhala vývoji a krajovým zvláštnostem. Zvláštní význam má obsah nápisů a epitafů na náhrobcích - většinou zde nalezneme jméno zemřelé osoby, její titul, u žen jméno manžela, datum úmrtí nebo i den pohřbu. Velkou část zabírá text, ve kterém pozůstalí vyjadřují svůj smutek nebo chvalořečí zemřelého. Jindy se zde vyjmenovávají zásluhy zemřelého, atp. Na téměř každém náhrobku najdeme pět hebrejských písmen - zkratku tradiční náhrobní formule. Od konce 16. století se na hrobech začínají objevovat plastické reliéfy, které znázorňují tradiční židovské symboly (Davidova hvězda, koruna - znak Tóry, vinný hrozen - znak moudrosti a plodnosti, ...) znaky symbolizující osobní či rodové jméno zemřelého (jelen, medvěd, kohout,...), jeho povolání (krejčovské nůžky, knihy,..) nebo znak kněžských rodů - kohenů (žehnající ruce) a levitů (konvice, hudební nástroj). Součástí hřbitova býval často malý domek - márnice, ve kterém stál kamenný stůl, na kterém pohřební bratrstvo provádělo očistu zemřelého. Často zde byly také uloženy máry a pohřební vůz. U brány hřbitova bývala také pumpa nebo umyvadlo k rituálnímu mytí rukou po skončení pohřebního obřadu.

SynagogyStaronová synagoga Praha

V současné době je v České republice 200 synagog, z nichž jen tři (dvě v Praze a jedna v Brně) se používají k bohoslužebným účelům. Některé synagogy byly opraveny a staly se kulturní památkou, jiné byly přebudovány pro světské účely nebo slouží jako modlitebny křesťanských církví. Mnohé z nich nedostatkem prostředků a zájmu chátrají. Stejně jako některé hřbitovy jsou smutnými svědky osudu židovských komunit u nás.

Synagogy jsou prostorem pro společnou modlitbu Židů. Jejich historie sahá velmi hluboko do dějin židovského národa. První stavby podobající se dnešním synagogám se začaly stavět během babylónského zajetí Židů a po něm - sloužily jako náhrada za zbořený chrám (586 př.n.l.). V diaspoře se pak staly hlavními centry společenského a duchovního života obce.

Hlavní účel synagogy je bohoslužebný. Ve středověku však k synagogám náleželo několik dalších objektů, jako byla škola, studovna, dům rabína, místo pro rituální očistu, pekárna macesů, atd. Byly tedy i místem vzdělávání a setkávání.

V České republice se dochovaly synagogy z různých období. Jejich vnější podoba je závislá na společenských poměrech a dobovém architektonickém slohu. Před zrovnoprávněním Židů v roce 1781 podléhal vzhled synagogy omezením a zákazům. Stavba nesměla být nápadná, přesahovat okolní domy, podobat se křesťanskému kostelu, stát na náměstí, atd. Teprve po josefínských reformách se začaly stavět nápadnější a různorodější stavby, často podobné kostelům a podléhající architektonickým vlivům dané doby.

Synagoga by se měla tradičně orientovat k Jeruzalému (u nás východním směrem), její průčelí nebo štít bývá často ozdobeno kamenným Desaterem a hebrejským nápisem.

Prostor uvnitř je podle židovských předpisů rozdělen na mužskou a ženskou část. Ezrat našim - ženská část bývá oddělena různými způsoby, podle možností a období vzniku budovy. Buď jde o oddělený prostor v hlavním sálu synagogy nebo o ženskou galerii, na kterou se vystupuje po schodech, někdy umístěných vně synagogy (např. stará synagoga v Plzni). Do synagogy se vstupuje předsíní, ve které je umístěno rituální umyvadlo (kijor). Předsíň tak slouží k fyzickému i psychickému očištění před vstupem do hlavního sálu. Ten je vždy nejméně o stupeň níž než předsíň, aby se tak zdůraznila podřazenost člověka Bohu.

Vnitřní výzdoba se řídí zákazem zobrazovat Boha a proto je velmi střídmá, využívá různých symbolů, geometrických a rostlinných ornamentů a také úryvků z Tóry psaných hebrejsky.

Kolín**  Do poloviny 19. století byla mužská sedadla umístěna podél stěn, takže věřící seděli čelem do středu sálu k bimě. Později se však bima posunula k východní stěně sálu a věřící se posadili do rovnoběžných řad vedle sebe, opět obráceni směrem k bimě. Bima (nebo také almemor) je vyvýšené místo obklopené zábradlím nebo také ozdobnou mříží, odkud se čte z Tóry. Nejdůležitější část synagogy je aron ha-kodeš (svatostánek - schrána na Tóru), jehož předobrazem je Archa úmluvy, do níž byly uloženy kamenné desky Tóry, které Mojžíš obdržel od Hospodina na hoře Sinaj. Jde o výklenek vytvořený ve východní zdi synagogy, do kterého je umístěna skříň se svitky Tóry. Skříň je zastřena ozdobným závěsem - parochetem a jinak umělecky zvýrazněna. Před svatostánkem svítí věčné světlo, který je připomínkou svícnu ve starověkém chrámu. Mimo něj bývá v synagogách vysoký svícen - menora, tradičně rozsvěcovaný při svátku Chanuka.
(mb, zpracováno podle T. Pěkného a K. Schuberta)

Literatura:
Čech, Martin: Židé v Rousínově, Město Rousínov, 2005.
Fiedler, J.: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Praha, 1992.
Klenovský Jaroslav:  Židovské památky na Moravě a ve Slezsku, Era Brno, 2002.
Newman J., Sivan, G.: Judaismus od A do Z, Praha, 1992.
Pěkný, T.: Historie Židů v Čechách a na Moravě, Praha, 1993.
Schubert, K.: Židovské náboženství v proměnách věků, Praha, 1999.
Šedinová, J.: Židovské tradice a zvyky, Praha, 1992.
Mapa Židovské památky České republiky, nakladatelství B.A.T.Program, 2002.
Barevný leták Židovské památky v Břeclavi lze získat v informačních centrech v oblasti.

Pamětní razítka židovských památek

© Pavel Gejdoš, Michaela Bartošová, APTIS MEDIA
foto: michba, gep a archiv APTIS MEDIA   [návštěvy] aptis